Sergi Pàmies

Kromě psaní se živí taktéž překládáním (do katalánštiny převedl kupříkladu díla Guillaumea Apollinairea, Agoty Kristof či Amélie Nothomb) svými sloupky pravidelně přispívá do největšího barcelonského deníku La Vanguardia. Jeho cesta ke katalánštině přitom nebyla snadná – řízením osudu se totiž narodil v Paříži, na jejímž předměstí prožil prvních jedenáct let svého života. Až poté se rodina vrátila z exilu zpět do Barcelony. Není bez zajímavosti, že autorova matka, spisovatelka a politická aktivistka Teresa Pàmies (1919-2012), ve vyhnanství prožila velkou část života – mimo jiné i celých dvanáct let v Praze, kde pracovala ve španělské sekci Československého rozhlasu.

Ačkoliv je Pàmies autorem hned několika románů, většina katalánských čtenářů si jeho jméno spojuje především s brilantně vykonstruovanými povídkami. Od roku 1986 stihl publikovat již deset povídkových sbírek, mezi něž patří i La gran novel·la sobre Barcelona (Velký barcelonský román, 1997). Už sama skutečnost, že jde o knihu povídek, prozrazuje, že čtenář nikdy nesmí dát na první dojem. Netradiční literární procházka katalánskou metropolí, jejíž jméno však v celé knize ani jedinkrát nepadne, tak mnohem spíše než architektonicko-urbánní požitek nabídne hluboký a pronikavý pohled na různé lidské vášně zmítající se ve šťastně chaotickém světě. Přesně tyto vlastnosti má i stejnojmenná povídka uzavírající útlý svazek; povídka, která nyní míří i k českým čtenářům.

Foto © Ainhoa Gomà (https://photographybarcelona.com/